|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
Sledování ročních změn výšky hladin jezer ve Vysokých Tatrách
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kolísáním výšky hladin vysoko-tatranských jezer v průběhu roku, s tím souvisejícím hydrologickým režimem jezer a sledováním závislosti kolísání hladiny na genetickém typu jezera. Cílem práce je na základě dostupné literatury stanovení příčin ročních změn kolísání hladiny a ty následně porovnat s jinými vysokohorskými jezery. Poznatky z literatury jsou aplikovány na řadu dat kolísání výšky hladiny ze Skalnatého plesa a Hincových Ok. Porovnáním kolísání hladin jezer ve Vysokých Tatrách a na Šumavě byly prokázány výrazné rozdíly v ročním chodu výšky jezerní hladiny. Naopak jezera v ledovcových oblastech, jejichž hydrologický režim je závislý na jiných fyzicko-geografických činitelích, mají roční chod kolísání hladiny podobný. Klíčová slova: Vysoké Tatry, jezero, hydrologický režim
|
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
host ::
RSS.